Oblečení na skládkách je horší než plast.

Nabízíme velký přehled možností.

Nahromaděné šatstvo, které už nenosíme, nebo jsme ani nikdy nenosili. Šaty a obleky, které jsme na sobě měli naposledy na svatbě příbuzných, nebo trička s reklamním potiskem, které jsme dostali do daru, a rovnou putovaly do kouta skříně.

Hromadění oblečení znají mnozí z nás. Stejně tak znají potřebu provzdušnit skříně, zbavit se nevyužívaného šatstva.

Jak však sílí povědomí o ekologických důsledcích textilu rozkládajícího se na skládkách, nutí nás to zároveň uvažovat nad tím, co udělat s oblečením, které už ve své skříni nechceme.

Horší než plast
Textil na první pohled nebudí takové obavy jako plasty. Zatímco plastové láhve, obaly a mikrotenové sáčky vnímáme jako odpad, který zaplavuje přírodu a oceány, nenošené oblečení v nás obvykle stejné obavy nevzbuzuje.

Pozor na greenwashing
Několik obchodní řetězce nabízejí možnost přinést do prodejny staré oblečení.

Zákazníkům slibují, že nepotřebné šatstvo zrecyklují, a zároveň jim nabídnou poukázku na nákup nového oblečení. „V drtivé většině to není pravda a jde jen o marketingový tah,“ vysvětluje koordinátorka Fashion Revolution.

„Sledujeme výroční zprávy řetězců, a tak víme říci, že k nákladné recyklaci nedochází. Oblečení, které zákazníci v dobré víře přinesou do obchodů, obvykle stejně končí na skládce.“

„Textil na skládkách je velmi velký problém. Z mého pohledu je dokonce horší než plast, protože jde o kombinaci syntetických a organických vláken, která stále neumíme efektivně oddělit,“ vysvětluje slovenská koordinátorka Fashion Revolution Martina Mareková Kuipers. Jen na Slovensku se přitom ročně vyhodí až 55 tisíc tun oblečení a jiného textilu.

Zatímco v případě recyklace plastů již máme efektivní a cenově přístupné technologie, je recyklace textilu stále náročná, což se následně odráží i na konečné ceně výrobku.

Drtivá většina vyhozeného textilu proto stále končí na skládkách. „Organické části textilu při rozkladu vytvářejí velké množství metanu, který se uvolňuje do ovzduší,“ říká o smutném konci našeho textilního odpadu Mareková Kuipers.

Pokud se tedy nechceme podílet na této situaci, měli bychom se pokoušet o to, aby co nejvíce námi vyloučeného oblečení a textilu dostalo druhou šanci.

Darujte oblečení v rámci rodiny a blízkých vztahů
Jedná se o jednoduchý a pro mnohé lidi přirozený krok, který vyžaduje jen minimum úsilí. „Velmi doporučuji vyměňovat a posouvat oblečení v rámci rodiny či mezi přáteli. V tomto případě víte, že se jedná o čisté a hodnotné oblečení,“ vysvětluje Mareková Kuipers.

Posouvání oděvů ve svém nejbližším okolí usnadňuje i to, že obvykle znáte vkus a potřeby svých přátel, a tak může být darování oblečení adresné a konkrétně.

Prodávejte a swapujte
Prodávání oblečení je možné prostřednictvím sociálních sítí, komunitních stránek nebo webů zaměřených na mateřství a rodičovství. Vyfotit oblečení, vytvořit inzerát a komunikovat s cizími lidmi je sice o něco náročnější, ale výsledkem může být mírný zisk.

Stále populárnější jsou i swapy oblečení, které fungují na principu vzájemného vyměňování.

Darujte těm, kteří to potřebují
Další možností je darování oblečení do azylových center a charitativním organizacím.

Mareková Kuipers však upozorňuje, že v současnosti jsou azylová centra zaplněna zejména dámským a nepříliš funkčním textilem.

„Vždy je zapotřebí dětské oblečení a nedostatkovým zbožím jsou zejména pánské oděvy,“ vysvětluje.

Pokud opravdu chcete lidem ve složitých situacích pomoci, nedávejte do charit věci, které vám překážejí ve skříni a chcete se jich zbavit, ale dbejte zejména na kvalitu a praktičnost oblečení. Pomohou zejména zimní bundy a kabáty a kvalitní základní kusy oděvů.

Nepotřebné látky, ručníky nebo polštáře mohou posloužit i v útulcích zvířat.

Třídicí kontejnery na šatstvo
Pokud hledáte jednodušší cestu, můžete využít také sběrné kontejnery na šatstvo, které se nacházejí v každém městě. I v tomto případě je třeba si uvědomit, že se nejedná o odpadkový koš.

„V ideálním světě by veškerý náš nepotřebný textil skočil v kontejnerech na textil, ze kterých by jej následně ve třídičkách roztřídili a umístili tam, kde je potřeba. Momentálně je však situace natolik problematická, že třídírny mají tolik textilu, že ho nemají kam dávat, a textil je jako komodita bezcenný,“ vysvětluje koordinátorka Fashion Revolution Slovensko.

Do textilních kontejnerů by lidé měli dávat jen hodnotné oblečení, které by si sami oblékli.

Vyrábějte a upcyklujte
„Osobně vždy motivuji lidi k tomu, aby se pokoušeli věci opravovat a předělávat,“ říká Mareková Kuipers, která mimo jiné vede i letní kurzy šití pro děti.

Pokud někdo rád tvoří, je jednoduchá úprava oděvů tím ideálním řešením. „Ze staré košile si jednoduše umíte vyrobit šaty a použít můžete třeba i trička.“